Dostavník — seriál o koučování
díl #4 – Co zažijete při jízdě dostavníkem?
Už vás někdy napadlo toto?
„Dobře, tak přijdu ke kouči. Ale co se bude tu hodinu vlastně dít?”
Vůbec se vám nedivím. Také mě to zajímalo.
Proto vám v tomto 4. dílu seriálu Dostavník nabízím virtuální prohlídku setkání s koučem.
Pokud vás zajímají základnější otázky — například: jak vypadá úplně první setkání s koučem a k čemu je koučování vlastně dobré, pak se začtěte do předchozích dílů.
__________________________
V tomto díle se dozvíte:
- Jak setkání vlastně probíhá?
- Co se od vás očekává?
- Jak přesně vede kouč setkání?
- Co můžete při koučování zažít?
Není náhoda, že tento díl začíná otázkami, protože to je to hlavní, co kouč dělá — klade vám otázky. Ale proč a jaké?
Čtěte dále a dozvíte se více.
Ještě musím připomenout, že píšu zejména o své praxi. Každý kouč či každá koučka je jiný, používá různé techniky a metody.
Pokud ale budete spolupracovat s koučem s mezinárodní certifikací, pak by měl být základ v podstatě stejný.
S použitím metafory našeho seriálu — když chcete jet dostavníkem, tak by vás kouč opravdu neměl posadit na člun nebo do letadla.
Teď už se pohodlně usaďte a užijte si prohlídku dostavníku …. tedy setkání s koučem.
Co se děje na setkání s koučem?
Představte si, že začíná vaše hodinové setkání s koučem.
Je to čas jen pro vás a jen o vás.
Bez toho, aby po vás někdo něco chtěl.
Bez toho, abyste něco museli.
Jen vy a vaše téma.
- Začínáme oslavou
Oslavíme, co se povedlo. Prozkoumáme, proč se to povedlo a jak to můžete zopakovat.
„ Co se vám od našeho minulého setkání podařilo a chcete to oslavit?”
„ Co se vám podařilo, i když to možná na první pohled vypadá jako maličkost?”
Úvodní oslavování mají moji klienti a klientky rádi. Z počátku se to někteří učí. Nejsou zvyklí se oceňovat a ještě nahlas, ale jakmile si to osvojí, vznikne z oslav úspěchů krásný úvodní rituál.
- Pojmenujeme, co se nepovedlo
Často se něco nepovede. Ať už to bylo v plánu, nebo se jedná o nečekanou záležitost. Těch je život plný. Prozkoumáme, proč se to nepovedlo, jaký vliv jste na to měli vy sami a jak to příště udělat lépe, pokud to jde.
„ Co konkrétně nešlo podle vašeho plánu?”
Ve skutečnosti oslavíme i neúspěch, protože si z něj vždy něco můžeme odnést. A pokud je konkrétní neúspěch součástí vaší cesty za stanoveným cílem, pak je zároveň známkou toho, že pokračujete. A to se musí oslavit!
- Určíme téma setkání
S pohledem upřeným směrem k cíli si stanovíme, čemu bychom se měli na setkání věnovat. Co je teď to nejdůležitější a co je právě teď potřeba řešit, abyste se zase o kousek posunuli. Neméně důležité je pojmenovat si, proč právě toto považujete v tomto okamžiku za nejdůležitější.
„ Co je dnes to nejdůležitější, čemu stojí za to věnovat naši pozornost?”
Zároveň si určíte, čeho chcete v rámci setkání dosáhnout. V čem chcete mít více jasno a s čím chcete ze setkání odejít. Může to být plán pro další dny a někdy jen pocit (jistoty, motivace, radosti, …).
„ Když bychom dnes odcházeli s tím, že dnešní setkání bylo hodnotné, co by pro vás bylo jinak?”
- Stanovíme konkrétní kroky
Když víte, jakého výsledku potřebujete v rámci setkání a/nebo dalších dnů dosáhnout, pak se zaměříte na konkrétní aktivity, které vás k výsledku dovedou. Bez akce to totiž nepůjde.
„ Co se chystáte udělat jako první krok?”
- Nebojíme se výzev a překážek
Žádná cesta není bez výmolů a nerovností. A některé z nich si umíme docela dobře představit a díky tomu i promyslet, jak se jim vyhneme nebo se s nimi vypořádáme.
„ Co by vás mohlo zastavit?”
„ Co vám pomůže tuto výzvu zvládnout?”
- Uzavíráme a rekapitulujeme
Setkání si zrekapitulujeme. Klíčové je zhodnotit, zda a do jaké míry jste dosáhli v rámci setkání toho, čeho jste chtěli. A také zda máte opravdu jasno, jak budou vypadat vaše další kroky.
„ Co si z dnešního setkání odnášíte?”
„ Jak se podařilo naplnit váš záměr pro dnešní setkání?”
„ Co jste se o sobě dnes dozvěděl/a nového?”
A na závěr: „ Kdy se sejdeme příště?”
Takto nějak vypadá kostra většiny koučovacích setkání.
Padne mnoho dalších a hlubších otázek a odpovědí.
Jenže to nejzajímavější se často děje mezi jednotlivými otázkami.
__________________________
Co je to kouzlo, které se děje při koučování?
Zažijete také ticho, hluboká zamyšlení, hravé objevování a smích.
Proč ticho?
Někdy padne otázka, která vás dovede k tichu. Jako byste se zahleděli do ubíhající krajiny za oknem dostavníku.
Pokud se s koučem cítíte bezpečně (což je tedy základ pro efektivní koučování), pak si dovolíte v tichu zůstat.
Nenutíte se do vyplňování prostoru slovy, která jsou v danou chvíli k ničemu. Není potřeba ihned popisovat to, co z okna vidíte.
Z ticha téměř vždy vzejdou velmi upřímné myšlenky. A kouč je s vaším tichem naprosto v komfortu.
Proč hluboká zamyšlení?
Věřte, že během koučování dostanete otázky, na které se vás nikdo nikdy ještě nezeptal. Nebo jste tuto otázku ještě nedostali v tu správnou chvíli. A to vás často dovede k zamyšlení, někdy hodně hlubokému.
Někdy vás toto zamyšlení vede k chvilkovému zastavení, jindy k
„přepřažení koní” a občas ke změně směru.
Proč hravé objevování?
Kouč vás opakovaně vede k vidění sebe a okolí z různých perspektiv a úhlů pohledu. Vaše přesvědčení a naučené způsoby myšlení a chování se dají proměnit a koučování je pro to ideální „hřiště”.
Cesta naším dostavníkem není úporné drncání v nepohodlí a potu.
Z hlubokých myšlenek se často vyklube intenzivní chuť si cestu užít naplno.
Proč smích?
Život nemusí být boj nebo dřina. Někteří lidé s tímto přesvědčením opravdu žijí. A pak opravdu bojují, sbírají zranění, prohry a dočasná vítězství.
V koučování je vždy volné místo pro radost, humor a hravost. Život totiž může být zábava a hra. Hra ve smyslu zvídavosti, lehkosti a kreativity.
__________________________
No a na závěr důležitá otázka.
Proč se kouč pořád ptá?
Proč mi prostě neporadí, nesedne k opratím a nedoveze mě k cíli?
V koučování si hledáte svou vlastní cestu. Takovou, která ladí s vaší osobností, potenciálem, životním kontextem a sny. Proto i dílčí úseky cesty si musíte objevit a stanovit vy sami. Pak vám cesta životem bude sedět a bude opravdu vaše.
Kouč vám pomůže držet směr a svými otázkami svítí na cestu k vašim hlubokým uvědoměním, hravému objevování a inspirativním nápadům.
__________________________
Nic vám nebrání v tom, abyste otázky pokládali sami sobě a určitě pravidelné “dostaveníčko se sebou” můžu jen doporučit.
Jsem si ale jistá tím, že už sami sebe nepustíte tak snadno za hranice svého myšlení, obav, automatických vzorců chování. Přirozeně budete sami sebe chránit před změnami a experimenty. A ještě se u toho stihnete hodnotit.
Pro hluboké rozhovory bez hodnocení, zvídavosti a s potenciálem velkých objevů a zlepšení života jsme tu my — kouči.
__________________________
Máte ještě nějakou otázku?
Teď máte skvělou příležitost trochu pootočit dostavníková pravidla a položit otázku koučce.
Napište mi na info@janastrihavkova.com a já vám moc ráda odpovím.
